Rozhodování sporů v oblasti stavebního spoření

V souladu s § 1 odst. 1 písm. g) zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, je finanční arbitr od 1. 2. 2016 příslušný řešit spory mezi spotřebitelem a stavební spořitelnou nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování stavebního spoření.

 

Právní úprava stavebního spoření

Stavební spoření upravuje zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a statní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o stavebním spoření").

 

Základní pojmy

Stavební spoření je účelové spoření spočívající v přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření, v poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření, v poskytování příspěvku fyzickým osobám (státní podpory) účastníkům stavebního spoření (§ 1 zákona o stavebním spoření).

Provozovatelem stavebního spoření je stavební spořitelna. Stavební spořitelna je banka, která může vykonávat pouze činnosti povolené jí v bankovní licenci, kterými jsou stavební spoření a další činnosti jako je poskytování úvěrů osobám, jejichž výrobky a poskytované služby jsou určeny pro uspokojování bytových potřeb, provádět platební styk a jeho zúčtování v souvislosti s činností stavební spořitelny a další (§ 2 a § 9 zákona o stavebním spoření).

Účastníkem stavebního spoření může být fyzická nebo právnická osoba (§ 4 zákona o stavebním spoření). Finanční arbitr nemůže řešit spory mezi právnickou osobou nebo fyzickou osobou podnikatelem a stavební spořitelnou nebo zprostředkovatelem stavebního spoření.

 

Smlouva o stavební spoření

Podle § 5 odst. 1 zákona o stavebním spoření se účastník ve smlouvě zejména zaváže ukládat u stavební spořitelny vklady ve smluvené výši. Smlouva účastníka, pokud je jím fyzická osoba, musí obsahovat jeho prohlášení, zda v rámci této smlouvy žádá o přiznání státní podpory.

Stavební spořitelna se zejména zavazuje vést účastníkovi stavebního spoření účet.

Smlouva o stavebním spoření musí obsahovat úrokovou sazbu z vkladů a úrokovou sazbu z úvěru stavebního spoření a za určitých podmínek také výši úplaty nebo způsob jejího stanovení za vedení účtu stavebního spoření. Součástí smlouvy o stavebním spoření jsou všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření.

Smlouva o stavebním spoření není smlouvou o platebních službách ve smyslu § 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, neboť jejím hlavním účelem není provádění platebních transakcí.

Účet stavebního spoření není platebním účtem ve smyslu § 2 odst. 1 písm. b) zákona o platebním styku, neboť neslouží k provádění platebních transakcí. Na účet stavebního spoření se použijí i vybraná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (§ 2662 až 2668 – účet, základní ustanovení, § 2670 až 2675 – účet, jiný než platební účet).

Všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření obsahují minimálně podmínky uzavírání smluv o stavebním spoření a smluv o úvěru ze stavebního spoření a postup stavební spořitelny při jejich uzavírání, změnách a ukončování, podmínky a předpoklady pro získání úvěru ze stavebního spoření na financování bytových potřeb (§ 7 zákona o stavebním spoření).

Účastník stavebního spoření má právo na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření na financování bytových potřeb po splnění podmínek zákona o stavebním spoření a podmínek stanovených stavební spořitelnou ve všeobecných obchodních podmínkách (§ 5 odst. 2 zákona o stavebním spoření).

Státní podpora přísluší účastníkovi stavebního spoření, pokud jím je fyzická osoba, při splnění podmínek stanovených zákonem o stavebním spoření. Poskytovaná záloha státní podpory činí 10% z uspořené částky v příslušném kalendářním roce, maximálně však z částky 20.000 Kč (§ 10 odst. 1 a 2 zákona o stavebním spoření).

Zálohy státní podpory připsané na účet stavebního spoření do konce doby spoření vyplatí stavební spořitelna účastníkovi stavebního spoření, pokud

  • a) účastník stavebního spoření po dobu 6 let ode dne uzavření smlouvy o stavebním spoření nenakládal s uspořenou částkou, nebo

  • b) účastník stavebního spoření v období do 6 let ode dne uzavření smlouvy o stavebním spoření uzavřel smlouvu o úvěru ze stavebního spoření a použije uspořenou částku, peněžní prostředky z tohoto úvěru a zálohy státní podpory na bytové účely (§ 12 odst. 2 zákona o stavebním spoření).

 

Jaké spory rozhoduje finanční arbitr v oblasti stavebního spoření ?

Finanční arbitr může rozhodovat spory nejen z již uzavřené smlouvy o stavebním spoření, ale také spory, které vzniknou v předsmluvní fázi nebo při zprostředkování stavebního spoření.

Finanční arbitr je příslušný rozhodovat spory

  • o platnost smlouvy o stavebním spoření nebo smluvního ujednání takové smlouvy;

  • o platnost výpovědi nebo ukončení smlouvy o stavebním spoření;

  • o platnost jednostranné změny smlouvy o stavebním spoření (spočívající např. ve snížení úrokové sazby, kterou se úročí peněžní prostředky na účtu stavebního spoření nebo ve zvýšení poplatku za vedení účtu stavebního spoření);

  • o výši poplatku účtovaného stavební spořitelnou k tíži účtu stavebního spoření;

  • o výši vyplacené státní podpory;

  • o náhradu škody za porušení povinností v souvislosti se zprostředkováním stavebního spoření.

 

Podání návrhu na zahájení řízení, formuláře, Sbírka rozhodnutí

Pro účely podání návrhu doporučujeme využít aplikaci Průvodce podáním návrhu nebo formulář.
Důležitá rozhodnutí finančního arbitra v anonymizované podobě můžete nalézt ve Sbírce rozhodnutí. 

© 2024 Kancelář finančního arbitra | všechna práva vyhrazena