Rozhodování sporů v oblasti investic

S účinností od 1.7.2011 náleží do kompetence finančního arbitra v souladu s § 1 odst. 1 písm. d) zákona č.229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, rozhodování sporů v oblasti kolektivního investování.

Od 19.8.2013 pak zákonodárce rozšířil působnost finančního arbitra v oblasti kolektivního investování i na subjekty nabízející investice do cenných papírů kolektivního investování, když nadále podle § 1 odst. 1 písm. d) zákona o finančním arbitrovi platí „[k] rozhodování sporu spadajícího jinak do pravomoci českých soudů je příslušný též finanční arbitr, jedná-li se o spor mezi osobou obhospodařující nebo provádějící administraci fondu kolektivního investování nebo nabízející investice do fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu a spotřebitelem při obhospodařování nebo provádění administrace fondu kolektivního investování nebo nabízení investic do fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu."

Od 1.2.2016 náleží do působnosti finančního arbitra také řešení sporu v oblasti poskytování investičních služeb. Konkrétně je finanční arbitr příslušný k řešení sporu mezi spotřebitelem a „obchodníkem s cennými papíry, vázaným zástupcem, obhospodařovatelem investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu nebo investičním zprostředkovatelem při poskytování investičních služeb nebo při výkonu činností podle § 11 odst. 1 písm. c) až f) zákona o investičních společnostech a investičních fondech."

 

Právní úprava v oblasti investic

Právní úpravou, kterou se řídí rozhodování finančního arbitra v oblasti sporů z kolektivního investování, je především zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech,ve znění pozdějších předpisů, který mimo jiné transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13.7.2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů. Vztahy založené před nabytím jeho účinnosti jsou posuzovány podle zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů. Další úprava oblasti kolektivního investování je obsažena jak v prováděcích předpisech – vyhláškách České národní banky, tak v nařízení vlády a přímo použitelných předpisech Evropské unie.

Finanční arbitr tedy rozhoduje, pokud jsou splněny další podmínky zákona o finančním arbitrovi, spory ze standardních fondů kolektivního investování a speciálních fondů kolektivního investování, které shromažďují prostředky od veřejnosti, mezi spotřebiteli a

  • a) osobou obhospodařující fond kolektivního investování nebo srovnatelný zahraniční investiční fond,

  • b) osobou provádějící administraci fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, a

  • c) osobou nabízející investice do fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu,

Osobou obhospodařující fond kolektivního investování nebo srovnatelný zahraniční investiční fond může být investiční společnost, investiční fond s právní osobností, zahraniční osoba s povolením k obhospodařování orgánem dohledu jiného členského státu Evropské unie nebo zahraniční osoba se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie s povolením k obhospodařování uděleným Českou národní bankou.

Osobou provádějící administraci fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu pak podle okolností může být obhospodařovatel (tedy osoba obhospodařující fond kolektivního investování) nebo hlavní administrátor. Oproti předchozí právní úpravě dopadá působnost finančního arbitra i na subjekty, které investice do fondů kolektivního investování v praxi často nabízejí, tj. obchodníci s cennými papíry a investiční zprostředkovatelé.

Fondem kolektivního investování se dále podle § 93 odst. 1 zákona o investičních společnostech a investičních fondech rozumí buď „právnická osoba se sídlem v České republice, která je oprávněna shromažďovat peněžní prostředky od veřejnosti vydáváním akcií a provádět společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie na principu rozložení rizika ve prospěch vlastníků těchto akcií, a dále spravovat tento majetek", nebo „podílový fond, jehož účelem je shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti vydáváním podílových listů a společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie na principu rozložení rizika ve prospěch vlastníků těchto podílových listů a další správa tohoto majetku".

Zahraničním investičním fondem je podle § 97 zákona o investičních společnostech a investičních fondech je „právnická osoba mající sídlo v jiném státě, než je Česká republika, srovnatelná s investičním fondem, nebo zařízení vytvořené podle práva cizího státu srovnatelné s investičním fondem, který je podílovým fondem nebo se svěřenským fondem".

Poskytování investičních služeb je upraveno v České republice zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, kterým byla do Českého právního řádu transponována především směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21.4.2004 o trzích finančních nástrojů, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2006/31/ES a 2007/44/ES. Další úprava oblasti investičních služeb je obsažena jak v prováděcích předpisech – vyhláškách České národní banky, a to zejména ve vyhlášce České národní banky č.303/2010 Sb., o podrobnější úpravě některých pravidel při poskytování investičních služeb, tak v přímo použitelných předpisech Evropské unie.

Hlavními investičními službami jsou podle § 4 odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu

  • a) přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů,

  • b) provádění pokynů týkajících se investičních nástrojů na účet zákazníka,

  • c) obchodování s investičními nástroji na vlastní účet,

  • d) obhospodařování majetku zákazníka, je-li jeho součástí investiční nástroj, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání,

  • e) investiční poradenství týkající se investičních nástrojů,

  • f) provozování mnohostranného obchodního systému,

  • g) upisování nebo umisťování investičních nástrojů se závazkem jejich upsání,

  • h) umisťování investičních nástrojů bez závazku jejich upsání.

Mezi tzv. doplňkové investiční služby patří podle § 4 odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu

  • a) úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb,

  • b) poskytování úvěru nebo zápůjčky zákazníkovi za účelem umožnění obchodu s investičním nástrojem, na němž se poskytovatel úvěru nebo zápůjčky podílí,

  • c) poradenská činnost týkající se struktury kapitálu, průmyslové strategie a s tím souvisejících otázek, jakož i poskytování porad a služeb týkajících se přeměn společností nebo převodů obchodních závodů,

  • d) poskytování investičních doporučení a analýz investičních příležitostí nebo podobných obecných doporučení týkajících se obchodování s investičními nástroji,

  • e) provádění devizových operací souvisejících s poskytováním investičních služeb,

  • f) služby související s upisováním nebo umisťováním investičních nástrojů,

  • g) služba obdobná investiční službě, která se týká majetkové hodnoty, k níž je vztažena hodnota investičního nástroje uvedeného v § 3 odst. 1 písm. g) až k) a která souvisí s poskytováním investičních služeb.

Investiční služby jsou v České republice oprávněni poskytovat na základě povolení resp. registrace České národní banky obchodník s cennými papíry, investiční zprostředkovatel a vázaný zástupce a dále zahraniční osoba, která má povolení od orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie.


Jaké spory rozhoduje finanční arbitr v oblasti investic ?

Finanční arbitr je oprávněn rozhodovat například v následujících sporech z kolektivního investování:

  • spor s investiční společností nebo investičním fondem o vypořádání realizovaného pokynu k nákupu / prodeji / výměně podílového listu,

  • spor s investiční společností nebo investičním fondem o hodnotu podílového listu,

  • spor o řádné provedení pokynu k nákupu / prodeji / výměně podílového listu obchodníkem s cennými papíry,

  • spor o řádné provedení pokynu k nákupu / prodeji / výměně podílového listu investičním zprostředkovatelem,

  • spor o náhradu škody způsobené obchodníkem s cennými papíry nebo investičním zprostředkovatelem při poskytování investičního poradenství v souvislosti s kolektivním investováním,

  • spor o poplatek účtovaný v souvislosti s nákupem / prodejem / výměnou podílového listu,

  • spor při plnění informačních povinností investiční společností nebo investičním fondem.

  • Finanční arbitr je oprávněn rozhodovat například v následujících sporech z poskytování investičních služeb:

  • spor o řádné provedení pokynu k nákupu / prodeji investičního nástroje,

  • spor o náhradu škody způsobené obchodníkem s cennými papíry nebo investičním zprostředkovatelem při poskytování investičního poradenství v souvislosti,

  • spor o poplatek účtovaný v souvislosti s nákupem / prodejem investičního nástroje,

  • spor o platnost nebo ukončení smlouvy o poskytování investiční služby. 

 

Podání návrhu na zahájení řízení, formuláře, Sbírka rozhodnutí

Pro účely podání návrhu doporučujeme využít aplikaci Průvodce podáním návrhu nebo formulář.

Důležitá rozhodnutí finančního arbitra v anonymizované podobě můžete nalézt ve Sbírce rozhodnutí

© 2017 Kancelář finančního arbitra | všechna práva vyhrazena