Informace pro investory

Informace pro investory

Rizika související s kolektivním investováním

• Riziko kolísání hodnoty
• Tržní riziko
• Měnové riziko
• Úvěrové riziko
• Riziko vypořádání
• Riziko likvidity
• Riziko majetkové ztráty
• Riziko zrušení fondu

Zajištění fondů
Změny v souvislosti s UCITS IV
Klíčové informace pro investory
Statut
Na co při investování nezapomenout

Rizika související s kolektivním investováním

S investicí do cenných papírů kolektivního investování souvisí riziko kolísání aktuální hodnoty investované částky a výnosů z ní. Není tedy zaručena její návratnost. Investor by se při zvažování investice neměl řídit výlučně minulými výnosy, neboť ty nejsou zárukou výnosů v budoucnosti. Míra očekávaného výnosu z investičních nástrojů je ovlivněna řadou dalších faktorů a přímo souvisí s mírou investičního rizika. Konečný výnos pak může být ovlivněn nejen pohyby tržních cen investičního nástroje, ale například také výkyvy měnového kurzu. Níže je uveden popis některých dalších rizik obvykle spojených s investováním do cenných papírů kolektivního investování. Každá investice do cenného papíru kolektivního investování je však spojena se specifickými riziky a spotřebitel (investor) se tedy nemůže spoléhat pouze na obecné informace uvedené na těchto stránkách.

Riziko nestálé aktuální hodnoty cenného papíru vydaného fondem kolektivního investování

Jednotlivá aktiva pořizovaná do majetku fondu kolektivního investování podléhají vždy tržním a úvěrovým rizikům a určité míře volatility finančních trhů. To může mít vliv na nestálost aktuální hodnoty cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování.

Tržní riziko

Jelikož hodnota cenného papíru fondu kolektivního investování je odvozena od hodnoty aktiv ve fondu, ovlivňuje ji vývoj směnných kursů a úrokových sazeb. Míra tohoto vlivu závisí na expozici majetku v podílovém fondu vůči těmto rizikům (např. změna tržní hodnoty dluhopisu při změně úrokové sazby apod.). Tržní riziko mohou subjekty kolektivního investování částečně řídit zajišťovacími transakcemi (tzv. hedgování) s využitím derivátů.

Měnové riziko

Měnové riziko vyplývá z hrozby negativního vlivu pohybu směnných kurzů na hodnotu investice vyjádřenou v příslušné měně. Riziko tedy dopadá na investory, kteří investují v cizí měně a následné výnosy/ztráty konvertují do měny svého domovského státu. V případě posilování měny domovského státu je tak kapitálový výnos krácen o kurzový rozdíl v době investování. Měnové riziko je součástí rizika tržního (viz výše).

Úvěrové riziko

Úvěrové riziko je spojeno pouze s některými aktivy v majetku fondu. Toto riziko spočívá v nebezpečí, že emitent (protistrana) příslušného aktiva nedodrží z aktiva vyplývající závazek, např. nesplatí včas dluhopis. Subjekty kolektivního investování mohou toto riziko řídit výběrem důvěryhodných emitentů (protistran), např. na základě hodnocení (rating) provedeného renomovanou agenturou.

Riziko vypořádání

Riziko vypořádání vyplývá z možnosti selhání protistrany při vypořádání transakce. Může tedy nastat situace, kdy protistrana nezaplatí nebo nedodá investiční nástroje ve stanovené lhůtě. Subjekty kolektivního investování mohou toto riziko řídit obchodováním na regulovaných trzích s vypořádacími systémy (clearing counterparties), výběrem důvěryhodných protistran a nebo vypořádáním transakcí s investičními instrumenty v rámci spolehlivých vypořádacích systémů.

Riziko nedostatečné likvidity

Riziko nedostatečné likvidity spočívá v tom, že určité aktivum fondu kolektivního investování nebude zpeněženo včas za přiměřenou cenu a že fond kolektivního investování z tohoto důvodu nebude schopen dostát závazkům ze žádostí o odkoupení cenných papírů kolektivního investování, nebo že může dojít k pozastavení odkupování cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování. Riziko přichází v úvahu zejména u tříd aktiv, jejichž zpeněžení je obtížné jednak z důvodu mělkosti trhu (nízké poptávce a nabídce) a jednak z důvodu povahy aktiva dané delším či technicky náročnějším způsobem zpeněžení (typicky nemovitosti). Subjekty kolektivního investování mohou toto riziko řídit výběrem vysoce likvidních tříd aktiv běžně obchodovaných na řadě (regulovaných) trhů.

Riziko ztráty majetku svěřeného do úschovy nebo jiného opatrování

Majetek ve fondu kolektivního investování je svěřen do úschovy nebo, pokud to povaha věcí vylučuje, jiného opatrování depozitáři, kterým je renomovaná banka. Přesto může existovat riziko, že v důsledku insolvence, nedbalosti nebo úmyslného jednání této osoby může dojít ke ztrátě majetku. Totéž se přiměřeně týká také vedení evidence investičních nástrojů příslušným administrátorem.

Riziko zrušení fondu kolektivního investování

Fond kolektivního investování může být zrušen, například z důvodu poklesu vlastního kapitálu pod 50 mil. Kč, žádosti o odnětí povolení, zrušení investiční společnosti s likvidací, rozhodnutí soudu atd. V takovém případě se provede likvidace fondu s vypořádáním jeho závazků.

Upozornění na další rizika související s investicí do cenného papíru kolektivního investování nalezne investor ve statutu (prospektu) příslušného fondu.

Nahoru
 

Zajištění fondů (záruční systémy)

Investování do fondů kolektivního investování není zajištěno žádným zákonem zřízeným garančním systémem typu Fondu pojištění vkladů (dále také „FPV") nebo Garančního fondu obchodníků s cennými papíry (dále také „GFOCP). Záruky poskytované GFOCP se vztahují pouze na investiční služby, které poskytuje investiční společnost s příslušným oprávněním podle ZPKT.

Změny týkající se investorů v souvislosti se směrnicí UCITS IV

Dne 1. 7. 2011 nabyla účinnosti novela zákona o kolektivním investování, která do českého právního řádu transponuje obsah Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), tzv. směrnice UCITS IV, a souvisejících předpisů.

Tato novela přináší, kromě změn s dopady na vnitřní procesy a činnost subjektů kolektivního investování, některé změny, které mají za cíl usnadnit investorům orientaci v nabídce fondů kolektivního investování a ochranu jejich práv.

Ačkoliv novela nabyla účinnosti dne 1. 7. 2011, stanoví přechodné období k provedení všech potřebných změn (tzv. legisvakanční lhůtu) až do 1. 12. 2011. Počínaje prosincem se tak již budou muset investiční společnosti a investiční fondy bezvýhradně touto úpravou řídit.

Nahoru
 

Klíčové informace pro investory

Pro snazší srovnávání nabídek fondů kolektivního investování zavedla směrnice UCITS standardizovanou strukturu informací, které musí být investorovi předány vždy před zahájením investování prostřednictvím příslušného subjektu kolektivního investování, tzv. sdělení klíčových informací.

Sdělení klíčových informací je dokument obsahující klíčové informace pro investory. Obsahuje stručné základní charakteristiky fondu kolektivního investování nezbytné pro investory k zasvěcenému posouzení povahy a rizik investice, zpracované formou srozumitelnou běžnému investorovi.

Nahoru
 

Statut

Každému investorovi musí být před tím, než učiní rozhodnutí o investici, zdarma nabídnut statut fondu, do nějž chce své prostředky investovat.

Statut fondu kolektivního investování je dokument, který obsahuje informace o způsobu investování fondu kolektivního investování a další informace nezbytné pro investory k přesnému a správnému posouzení investice, zpracované srozumitelnou formou. Součástí statutu jsou zejména:

• základní údaje o fondu kolektivního investování;
• údaje o investiční společnosti (obhospodařuje-li majetek fondu);
• investiční cíle a způsob investování;
• rizikový profil;
• informace o historické výkonnosti;
• zásady hospodaření s majetkem;
• údaje o cenných papírech vydávaných fondem kolektivního investování;
• informace o poplatcích a nákladech;
• údaje o depozitáři; atd.

Ačkoliv je statut často velmi rozsáhlý a složitý dokument, doporučujeme investorům, aby mu věnovali pozornost, a to zejména částem věnovaným způsobu investování, rizikovému profilu a informacím o poplatcích.

Nahoru
 

Na co při investování nezapomenout?

Investor před uskutečněním investice musí zvážit zejména:

a) rizikovost – v závislosti na typu aktiv, do nichž fond investuje, a jejich poměru na celkovém portfoliu fondu se liší rizikovost fondu. Mezi nejméně rizikové (tzv. konzervativní) patří zejména fondy peněžního trhu, mezi nejrizikovější naopak fondy akciové. Míra rizika je však proměnlivá v čase (viz níže investiční horizont);

b) investiční horizont – délka investičního horizontu je obvykle přímo úměrná rizikovosti aktiv, do nichž fond investuje. To je dáno částečně tím, že se rizikovost jednotlivých aktiv s délkou jejich držení mění. Předčasný odkup proto může být spojen s rizikem ztráty a je obvykle zatížen vyššími poplatky. Investor tak musí vycházet z předpokladu, kdy bude investované prostředky potřebovat.

c) vstupní a výstupní poplatky – s nákupem a nebo prodejem cenných papírů kolektivního investování je obvykle spojena povinnost investora k úhradě poplatku. Ten bývá vyjádřen jako procento z investované/odkupní částky a v praxi dochází k ponížení investované/vyplácené částky o tento poplatek;

d) nákladovost fondu – s obhospodařováním majetku fondu kolektivního investování jsou spojeny náklady (např. transakční poplatky, poplatky za obhospodařování, náklady auditu, poplatky pro depozitáře atd.), jejich celková výše je vyjádřena prostřednictvím TER (Total Expense Ratio) jako poměr celkových provozních nákladů fondu k průměrné měsíční hodnotě jeho vlastního kapitálu za předchozí účetní období. Fondy investující více než 10 % majetku do jiných fondů musí uvádět také syntetický TER, což je součet vlastního TER fondu a TER fondů, do nichž fond investuje, v poměru odpovídajícímu podílu investice na celkovém majetku podílového fondu, do nějž fond investuje;

e) měnu investice – celkový kapitálový výnos muže být ovlivněn nejen samotným pohybem ceny cenného papíru, ale také kurzovými pohyby měny investice (viz výše měnové riziko);

f) aktuální cenu cenného papíru – cena, za kterou investor nakupuje cenný papír (podílový list/akcii investičního fondu), se odvíjí od aktuální hodnoty podílového listu a výše nákupní (prodejní) srážky, která je předem známa a fond ji uvádí ve statutu a obvykle také v příslušném ceníku. Aktuální hodnotu podílového listu fond zveřejňuje se zpožděním, což znamená, že při zadání pokynu investor obvykle nezná přesnou cenu nákupu. Kriterium ceny je významné také pro rozhodnutí o prodeji cenných papírů. Neprofesionální investor by se měl vyhýbat neodborným snahám o tzv. časování trhu, neboť mohou vést ke ztrátě v důsledku nákupu cenných papírů za vysokou cenu a jejich prodeji za cenu nízkou.

Nahoru