Info pro spotřebitele

Finanční arbitr – základní informace

Hlavním posláním finančního arbitra, a tedy i hlavním důvodem založení tohoto orgánu, je zajištění rychlého, bezplatného a efektivního vyřizování sporů mezi občany a vybranými finančními institucemi.

 

Finanční arbitr

Kancelář finančního arbitra

Pravomoc a působnost

Kdy finanční arbitr nemůže rozhodnout?

Řízení před finančním arbitrem

Jak mohu služeb finančního arbitra využít?

Informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

Sazebník úhrad za poskytování informací

 

Finanční arbitr

Finanční arbitr je mimosoudní orgán k řešení sporů, který bezplatně rozhoduje spory mezi zákazníky a finančními institucemi, a to výlučně na návrh zákazníka (spotřebitele). Institut finančního arbitra byl v České republice zřízen zákonem č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů; a to v rámci harmonizace práva České republiky se zeměmi Evropské unie.

Finančního arbitra jmenuje vláda na návrh ministra financí na funkční období 5 let. Finanční arbitr za výkon své funkce odpovídá vládě. Arbitrem a zástupcem arbitra mohou být jmenovány pouze osoby, které jsou bezúhonné, plně způsobilé k právním úkonům, mají dobrou pověst, dostatečnou kvalifikaci a zkušenosti.

 

Mgr. Monika Nedelková byla jmenována vládou do funkce finančního arbitra dne 16. 11. 2011 na základě usnesení č.j. 1157/11.

 

Finančního arbitra v době jeho nepřítomnosti zastupuje v plném rozsahu jeho pravomoci a odpovědnosti zástupce finančního arbitra jmenovaný vládou za stejných podmínek, jako finanční arbitr. Arbitr může zástupce arbitra trvale pověřit výkonem části své rozhodovací pravomoci.

 

Mgr. Lukáš Vacek byl jmenován vládou do funkce zástupce finančního arbitra na základě usnesení vlády č. 965 ze dne 20.12.2012, a to s účinností od 7. 3. 2013 na období 2 let.  

 

Další informace o finančním arbitrovi a zástupci finančního arbitra naleznete zde.

 

Nahoru

 

Kancelář finančního arbitra

Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti arbitra plní Kancelář finančního arbitra, která je organizační složkou státu. Kancelář finančního arbitra je účetní jednotkou, jejíž příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva financí. V čele Kanceláře finančního arbitra je arbitr.

Kancelář finančního arbitra byla zřízena ke dni 1. 7. 2011, na základě zákona č. 180/2011 Sb.

 

Organizační strukturu a personální obsazení Kanceláře finančního arbitra naleznete zde.

 

Nahoru

 

Pravomoc a působnost

Finanční arbitr je příslušný k rozhodování sporů, pokud je jinak k rozhodnutí tohoto sporu dána pravomoc českého soudu, mezi

 

a)   poskytovateli platebních služeb a uživateli platebních služeb při poskytování platebních služeb[i] – například spor zákazníka s bankou o správnost zaúčtované platby,

b)  vydavateli elektronických peněz a držiteli elektronických peněz při vydávání a zpětné výměně elektronických peněz - například spor zákazníka s bankou při zneužití platební karty neoprávněnou osobou,

c)   věřiteli nebo zprostředkovateli a spotřebiteli při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru[ii] - například spor zákazníka s věřitelem o správnost výše poskytnutého úvěru nebo účtovaných poplatků,

d)   investičními fondy, investičními společnostmi nebo zahraničními investičními společnostmi a spotřebiteli ze standardních fondů kolektivního investování a speciálních fondů kolektivního investování, které shromažďují peněžní prostředky od veřejnosti[iii] - například spor zákazníka s investiční společností o správnost účtovaných poplatků.

Sjednání rozhodčí smlouvy nevylučuje pravomoc arbitra.

 

Pro více informací o působnosti arbitra v jednotlivých oblastech klikněte na příslušný text pod jednotlivými písmeny výše.

 

Příklady sporů v působnosti finančního arbitra naleznete zde.

 

Nahoru

 

Kdy finanční arbitr nemůže rozhodnout?

Finanční arbitr nemůže rozhodnut zejména tehdy, nemá-li návrh na zahájení řízení veškeré náležitosti. Finanční arbitr dále nemůže rozhodnout, pokud:

 

a)   spor nenáleží do působnosti arbitra,

b)  ve věci samé již rozhodl soud nebo řízení ve věci samé bylo před soudem zahájeno,

c)   spor je nebo již byl předmětem řízení před arbitrem,

d)   ve věci samé již bylo rozhodnuto v rozhodčím řízení nebo ve věci samé bylo rozhodčí řízení zahájeno.

 

Příklady sporů mimo působnost finančního arbitra naleznete zde.

 

Nahoru

 

Řízení před finančním arbitrem

Řízení před finančním arbitrem je bezplatné. Arbitr je povinen rozhodovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nestranně, spravedlivě a bez průtahů a pouze na základě skutečností zjištěných v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.

Arbitr není vázán návrhem a aktivně opatřuje důkazy, proto je oprávněn vyžadovat od účastníků řízení předložení veškerých důkazů na podporu jejich tvrzení, a to včetně podání ústního vysvětlení.

Ve věci rozhodne do 30 dnů ode dne zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji finanční arbitr přiměřeně prodloužit.

V řízení postupuje arbitr podle zákona o finančním arbitrovi s přiměřeným použitím správního řádu[iv].

Ve věci, tedy o předmětu sporu, finanční arbitr rozhoduje nálezem. Proti nálezu finančního arbitra lze uplatnit opravné prostředky – námitky. Nález je soudně vykonatelný a má tedy účinky srovnatelné se soudním rozhodnutím. V případě nesouhlasu s konečným rozhodnutím finančního arbitra je možné podat k obecnému soudu proti němu žalobu o přezkum rozhodnutí.

 

Nahoru

 

Jak mohu služeb finančního arbitra využít?

Řízení před finančním arbitrem se zahajuje pouze na návrh zákazníka (uživatele platebních služeb, držitele elektronických peněz, spotřebitele ze spotřebitelského úvěru a spotřebitele z fondu kolektivního investování). Finanční instituce není oprávněna podat návrh na zahájení řízení proti svému zákazníkovi.

Návrh na zahájení řízení lze podat písemně poštou, v elektronické podobě (e-mailem opatřeným zaručeným podpisem nebo prostřednictvím datové schránky), osobně, resp. ústně do protokolu v sídle Kanceláře finančního arbitra.

 

Návrh musí podle § 10 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi obsahovat:

 

a)   označení účastníků řízení (identifikační údaje navrhovatele a finanční instituce),

b)   doklad o tom, že instituce byla neúspěšně vyzvána k nápravě (doklad o vyřízení, resp. zamítnutí reklamace),

c)   úplné a srozumitelné vylíčení rozhodných skutečností (uvedení, v čem navrhovatel spatřuje předmět sporu mezi ním a finanční institucí, co sporu předcházelo a jak probíhalo jeho řešení s institucí)

d)   důkazní prostředky nebo označení důkazů (Důkazními prostředky jsou zejména listiny, svědecké výpovědi, znalecké posudky – tedy např. smlouva s institucí, všeobecné obchodní podmínky, výpis z účtu. Důkazní prostředky, které má navrhovatel k dispozici, je na místě označit a připojit k návrhu jako přílohu. Ostatní důkazní prostředky, které jsou navrhovateli známy, ale nemá je k dispozici, je zapotřebí označit např. názvem, datem jejich vzniku, uvést kdo je jejich držitelem apod.),

e) označení, čeho se navrhovatel domáhá (V řízení před finančním arbitrem se lze domáhat splnění povinnosti, která vyplývá ze zákona, z právního vztahu nebo z porušení práva – např. náhrada škody, pokud je tato povinností strany sporu, který finanční arbitr je příslušný rozhodovat; náhradu škodu je potřeba vyčíslit.),

f)    prohlášení, že navrhovatel nepodal v téže věci žalobu k soudu nebo k rozhodčímu soudu anebo rozhodci a že neuzavřel s institucí dohodu o mimosoudním vyrovnání a je si vědom závaznosti nálezu,

g)   plnou moc, je-li navrhovatel zastoupen na základě plné moci,

h) datum a podpis navrhovatele.

 

Pro účely podání návrhu doporučujeme využít aplikaci Průvodce podáním návrhu nebo formulář.